Hrad Příseka

Hrad Příseka

První písemné zmínky o tvrzi v obci Příseka ukazu­jí na její starobylý původ. Celá vesnice se objevuje mezi několika obcemi v okolí Jihlavy, původně tzv. Staré Jihlavy, které král Václav I. daroval v roce 1234 cisterciánskému klášteru u Tišnova, na základě da­rovací listiny, kterou si zde můžete prohlédnout. Tento dar byl rok poté potvrzen papežem Řehořem IX a v roce 1238 samotným Vác­lavem I. Jelikož se však na darovaném území obje­vila rozsáhlá ložiska stříbra, byly veškeré majetky klášteru v roce 1240 Václavem I. odebrány.

Ve druhé nebo třetí třetině 13. století, získává obec do vlastnictví olomoucké biskupství, které zde zaklá­dá kostel Sv. Barbory.

Dalším významným držitelem Příse­ky se roku 1327, na dlouhou dobu, stá­vá rod Pánů z Lipé, který byl předním a významným zástupcem české a mo­ravské šlechty. Správu svých majetků zajišťoval prostřednictvím manského systému, díky němuž se obec až do roku 1533 dostává do správy rodu Berán­ků z Petrova, významných členů nižší šlechty. 1. 1. 1533 pak dochází k uzavře­ní smlouvy o zproštění manských povinností. Přestože neexistuje záznam o převodu tvrzi, vlastníkem se roku 1535 stává Volf Beránek z Petrovic, v roce 1568 pak jeho syn Jan Berá­nek. Po jeho smrti, dochází v roce 1579, pod nátlakem Hynka Brtnického, k přepisu vlastníka v zemských deskách.

V roce 1579 tak přechází obec do majetku Hynka Brtnického z rodu brt­nických Valdštejnů, vlastnící mimo jiné také brtnický zámek. Jednalo se o velmi vzdělanou a významnou osobnost, během svého života půso­bil například na dvoře císaře Ferdinanda I, dokonce se setkal s králov­nou Alžbětou. I přes svou vytíženost, věnoval velkou péči rozvoji svých panství. Po jeho smrti přechází vlastnictví na vdovu Kateřinu Zajímačku z Kunštátu, později, roku 1600, pak na Jiřího Volfa Křineckého z Ronova, který byl po své smrti pohřben v nynější kapli sv. Barbory.

 

 

Novým majitelem je roku 1619 jmenován Hynek Křinecký, který byl vel­mi brzy nahrazen svým bratrem Jiřím Jindřichem (1620 nebo 1621), kterému byl však statek, po jeho útěku za hranice, konfiskován. Z této doby se zachoval konfiskační odhad, který ocenil tvrz se vsí na 500 zlatých.

Po roce 1627 připadá Příseka sousední Brtnici a jejím držitel se stává ital­ský rod Collaltů. Tím se stává součástí rozlehlého dominia a dochází tak k postupným úpravám. Během třicetileté války však dochází opět ke znač­ným škodám, především pak švédskou okupací Jihlavy v roce 1645. Kon­cem 17. století pravděpodobně tvrz v Přísece sloužila k ubytování vojska, čímž docházelo k opětovnému postupnému znehodnocování budov.

Zámek zůstal v majetku rodu až do počátku 20. století, během této doby byla v zámečku vybudována škola (v roce 1798).

Pozemkovou reformou byl roku 1926 předán někdejší panský dvůr se zámečkem Václavu Bémovi. V 50. letech 20. století byly budovy zabrány nově založeným jednotným zeměděl­ským družstvem, čímž byla zahájena posupná devastace historických staveb. V roce 1955 byla vichřicí stržena původní jehlancová střecha věžičky. Zasedající komise, jednající o dalším osudu zámečku, uvažovala o zproštění od památkové ochrany zámečku a stržení věžičky, u které hrozilo zřícení. Záměr naštěstí nebyl realizován, to velmi zjednodušilo současnému vlastníkovi kompletní rekonstrukci a návrat zámku do jeho podoby před rokem 1955.